Komentáře

Děkuji paní Jebavé za upozornění, že komentáře mohli přidávat doposud jenom lidé s Google účtem. Už jsem to nastavil správně a komentář nám tak může poslat kdokoliv.

Těšíme se!!!

Fotosoutěž - výhra!

Před nedávnem jsme psali, že se Míša zúčastnila fotografické soutěže. Vyhrála cenu publika! Cena obnášela 500 Taiwanských dolarů, které hned museli zdanit a zbylo jich jenom 400 :)

Na oceněné fotografie ostatních soutěžících se můžete podívat tady. Soutěžilo se ve dvou kategoriích - Můj domov a školní campus. Kvalitu oceněných fotografií můžete posoudit sami.

Fotosoutěž

Zhruba před měsícem poslala Míša dvě svoje fotky do školní fotosoutěže na téma školní kampus. Jelikož školní kampus má zhruba jeden hektar, není zrovna moc z čeho vybírat. Můžete nejlépe sami na následující fotce univerzitní knihovny posoudit, jak se jí to povedlo.

Fotka postoupila do druhého celoškolního kola, ale na bodovaná místa (první cena byla 5000 taiwanských dolarů) nedosáhla.

Druhá soutěžní fotka.

Loterie pro každého

Taky vás nebaví v obchodě dostávat účtenky, hledat koš, kde by se jich člověk zbavil, nebo jimi mít tak naditou peněženku, že vyboulená kapsa v kalhotech přitahuje lupiče celého města pražského? V Taipei se po účtenkách z obchodů mohou utlouct včetně nás. Účtenky jsou totiž jednou za dva měsíce slosovatelné a hlavní cenou jsou 2 mil. taiwanských dolarů (více než 1 mil. korun). Hezkým zvykem je, že kdo nechce účtenku pro sebe, může ji skoro v každém obchodě vhodit do kasičky. Případná výhra pak jde na dobročinné účely.

Takže jsme tento týden netrpělivě seděli s naším balíčkem a kontrolovali poslední tři čísla každé účtenky, jestli taky něco nevyhrajeme. Vyhráli jsme 200 tw. dolarů, takže určitě budeme ve sběru účtenek pokračovat.

Jednoduchý recept na nejlepší jídlo na celém Taiwanu

Chtěl bych se s vámi podělit o docela jednoduchý recept, podle kterého si i vy doma můžete udělat nejlepší jídlo, co jsme tu zatím jedli. Jíme ho denně, už padlo několik kilo a máme doma zásoby na minimálně dalších 40 kilo.

Kvásek by se měl vést žitnou moukou, pak by nebylo třeba kvasnic, ale zkuste si ji tady sehnat, že? Takže od prvního pečení jsme si nechali kus těsta, které skladujeme v ledničce a ráno v den pečení ho trochu naředíme vodou a přidáme mouku, aby vznikla hustá kaše. Kaši necháme odpočívat do večera, kdy už je pěkně kyselá.

Těsto:

• 3 hrnky hladké mouky
• 1,5 hrnky celozrnné mouky
• dvě rovné lžíce soli
• dvě rovné lžíce celého kmínu
• dvě rovné lžíce sušených kvasnic bez čínského melamínu zadělané v troše ohřáté vody s lžičkou cukru
• hrnek kvásku, zbytek zase do ledničky na další pečení
  

Těsto zaděláme vodou tak, aby na začátku hnětení trochu čvachtlo, ale jinak vody co nejméně. Pořádně zaděláme a necháme kynout nejméně dvě hodiny. Pak mírně přeboucháme a dáme na plech. Předehřejeme si troubu a těsto necháme v blízkosti trouby tak 10 minut nahřát, aby ještě povyskočilo. Pečeme nejdříve zprudka (na 250), když kůrka začne hnědnout, tak přikryjeme alobalem a stáhneme na 200. Pečeme asi 40 minut. Kdo má rád lesklou kůrku, může během pečení několikrát potřít vodou s rozpuštěnou solí.

Podáváme s máslem, sýrem a salámem dovezeným ještě z Čech nebo koupeným tady v supermarketu Costco.

Že jste neuhodli, co nám tady tak chutná?